Co znamenali sedláci pro českou společnost? Proč a jak usilovaly nacistická a komunistická diktatura o jejich zničení? Co z jejich světa přežilo dodnes?
Výstava od května 2017 pokračuje ve zmenšené putovní verzi po českých a moravských regionech viz aktuality na webu www.ustrcr.cz.
V případě zájmu o zapůjčení putovní verze výstavy nás kontaktujte na emailové adrese jan.vondryska@ustrcr.cz.
Přednáška historika Libora Svobody se bude věnovat dějinám sovětského venkova od bolševického převratu v roce 1917 do poloviny 30. let. Od doby tzv. válečného komunismu, poválečných hladomorů, období NEP až po kolektivizaci a všechny jevy, které ji doprovázely (masové represe, vystěhovávání, hladomor, popravy).
Filmový dokument a diskuse s režisérkou Olgou Sommerovou a historikem Petrem Blažkem.
Výstava Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu obsahuje 25 panelů, několik exponátů, 6 ukázek z filmů a dvě filmové koláže z archivních materiálů. Pokud bychom chtěli projít výstavu opravdu poctivě a přečíst a zhlédnout vše, co je v ní označené, trvalo by nám to nejméně hodinu, spíše hodinu a půl. Výstava je uspořádána chronologicky, od počátku dvacátého století do současnosti. Připravili jsme pro vás a vaše žáky pracovní listy, které můžete při její návštěvě využít.
Časová náročnost: 60 minut prohlídka / plnění úkolů + 15 minut na zhodnocení
Možností, jak výstavu didakticky využít, je celá řada. Nejjednodušším příkladem je individuální prohlídka, kdy každý žák prochází výstavou sám a plní úlohy, které má na Pracovním listu A ve své příslušné věkové skupině. Alternativně lze samozřejmě uvažovat i o skupinové práci (doporučujeme max. 3 osoby ve skupině), která ovšem není diferencovaná (každá skupina pracuje na stejných úkolech). Pracovní list slouží jako pomůcka pro strukturovaný průchod výstavou a obsahuje několik dílčích úloh, které má žák či student vyřešit. Na konci listu je závěrečná otázka, které by měl věnovat delší pozornost. Tuto otázku můžete využít jako domácí úkol, případně jako východisko pro rozbor výstavy v nejbližší hodině. První zhodnocení výstavy můžete provést ještě v jejích prostorách, na jejím konci.
Časová náročnost: 60 minut prohlídka / plnění úkolů + 15 minut na zhodnocení
Náročnější způsob využití výstavy je práce žáků či studentů ve skupinách. Doporučujeme jejich rozdělení do několika skupin, které by měly v optimálním případě tři členy. Skupinám můžete přidělit pracovní listy sledující tři základní témata výstavy:
V rámci třídy může být i několik skupin v jednom modulu. Skupiny pak procházejí výstavou a spolupracují na řešení dílčích úloh. Místy se i vracejí proti proudu času, protože sledují proměny jednoho fenoménu. Nemusí nutně vidět všechny panely a všechny ukázky. Úkoly jsou definovány šířeji a jejich součástí je vždy instrukce, aby studenti části výstavy fotili a s fotkami dále pracovali. Kustodi výstavy jsou o této skutečnosti informováni. První zhodnocení výstavy můžete provést ještě v jejích prostorách, na jejím konci, nicméně jádro zhodnocení by mělo probíhat v nejbližší vyučovací hodině. Studenti mohou prezentovat závěry svých pozorování. Teprve prezentace nejméně třech skupin dává studentům možnost uvědomit si celek výstavy a nahlédnout různé způsoby jejího čtení.
Sedláci měli pro společnost tradičně velký význam. Zemědělstvím se zabývala většina obyvatelstva, teprve na něj se vázala další povolání provozovaná na venkově – řemeslo, obchod a správa. Selský grunt se dědil po staletí – z otce na syna.
Vztah k půdě, gruntu a rodnému kraji patřil k základním znakům selství. Svoboda selského stavu byla posílena roku 1848, kdy se v českých zemích zrušila robota. Sedlák se tak stal skutečným vlastníkem své půdy, svého statku. Ve venkovské pospolitosti, značně sociálně rozrůzněné, měl hlavní slovo. Panovalo přesvědčení, že praktické změny k lepšímu a spravedlivějšímu řádu lze provést bez násilností a bouří, trpělivou prací a vírou v Boha.
Osvícený sedlák hospodařil pomocí moderních technologií, podporoval rozvoj družstevnictví a bohatý spolkový život. Věděl, co znamená příroda a počasí pro zemědělskou práci, pro její klidný průběh a zdárný výsledek. Věděl, že po tučných letech přicházejí léta hubená, že tomu ani jinak být nemůže, že s tím musí počítat a být na to připraven. Sedlák, který uměl hospodařit, mohl i zbohatnout. Práce na statku ale byla především obrovská dřina, od slunka do slunka, ale na svém.
Sedlák býval svobodný člověk. Poměry se zásadně změnily za nacistické okupace a v komunistickém Československu, kdy celé sociální vrstvě sedláků hrozila likvidace. Jejich trpké osudy se střetávaly s nezájmem a stále k nim zůstáváme přezíravě neteční. O vytrvalosti a houževnatosti sedláků však svědčí, že po několika dekádách útlaku je můžeme v českých vesnicích najít do dnešních dní.
Věříme, že i moderní společnost, v níž se zemědělstvím živí zlomek společnosti, velmi potřebuje udržet vztah k hodnotám, které provázejí obživu ve spolupráci s přírodou. Selský stav byl vždy jejich hlavním nositelem. Tato výstava má pomoci porozumět, jak došlo k drastickému oslabení této sociální skupiny. Bylo by velikou ztrátou pro českou společnost jako celek, kdyby zapomněla na zkušenosti a hodnoty, k nimž se sedláci vždy hlásili.
Výstava se koná pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky.
